Akce

Výstava 2012

7. listopadu 2012 v 11:53 | Tonda

Vrtulník na letišti

28. září 2009 v 9:53

Velikonoční létání a narozeniny BEP.

15. dubna 2009 v 21:04
Letošní velikonoce charakterem počasí velmi přály lumpárnám v luftě. Není se čemu divit, že světelští modeláři spojili příjemné s ještě příjemnějším a kromě společného polétání se věnovali též oslavám kristových let jejich milovaného BEP.
V sobotu dorazili ku společnému polétání s BEP a ministrem financí i Emeritní z dalekého Práglu, respektive Vody přímo Odolené a Vlasta od Nasavrk. Na letišti se nečekaně objevila i vzácná návštěva z města piva, tedy Plzně, Karel Slupský a jeho nová skvostná replika Antaresa z roku 1946.
Létalo se jako o život, vzduchem se nesla báječná vůně spáleného ricinu a etheru, kteroužto produkoval Karlův detonační motor vesele prskající pod pylonem Antaresa. Ani další nezůstali pozadu a tak dingovalo Dingo 3, majestátně se vznášel Gas Model a Gas Bag, mrštně se předváděla Jamba. Emeritní nám předvedl elaporového Mentora, jehož Turnigy labužnicky baštil energii z razdvatrojek. Přítomní žaponci se schovali pod zem při náletech Corsairu od Alfy, kterýžto jest rovněž součástí hangáru Emeritního.
Večer byl poté věnován obžerství v místním podniku krycím názvem Pnh. Zde BEP blahosklonně vyslechl oslavné zdravice na svou počest, skromně přijal dary materiálního charakteru a přítomným lepším a krásnějším polovicím kolegů modelářů za odměnu povolil gratulační polibek na svou tvář. Poté následovala theoretická rozprava a rozbor létání, kterýžto byl řádně ukončen v pozdních nočních hodinách.
I v dalších dnech se hojně létalo, což ostatně dokazují připojené ilustrační záběry pořízené úterního povelikonočního podvečera. Tedy aerotický vstup do tohoto jara se nadmíru vydařil, létat se bude často neb vzduch jest naším mořem. Kdo nelétá s námi, létá proti námJ Howg.

Modelářská výstava v Hříběcí

29. března 2009 v 20:31
Vstup do jarní části modelářské sezóny 2009 oslavilo zdravé jádro modelářského klubu, tedy BEP,
který nesmí nikdy chybět u žádné modelářské rošťárny, účastí na výstavě modelů pořádané 28. března modelářským klubem Rovná v pohostinství U Šimků (proto tam BEP tak rád jezdí) v Hříběcí.
Setkali se zde modeláři z Rovné, Pelhřimova, Hříběcí, Jiřic, Světlé nad Sázavou a dalších lokalit. Asi nejvzdálenější byl kolega z RC Teamu Vysoké Mýto.
V sále pohostinství bylo vystaveno značné množství letadel různé velikosti od soutěžního sifoňáku z osmdesátých let, přes elektrolety až po obří akrobaty s benzíňáky pod kapotou jako byla celokompozitová Katana nebo dřevěný Jak 54. Sešlo se také několik lodí, které čile rejdily po rybníce před hospodou. Kolegové autíčkáři (nevím, odkud jsou, tímto se jim omlouvám) přivezli několik desítek aut, od mini Z až po velké buginy se spalováky. Právě tyto šelmostroje shledal BEP velmi zákeřnými, neb při jedné z předváděcích jízd zadní pneu onoho monstra odhodilo kus bahnitého drnu, který posléze pleskl nebohému BEP přímo na aristokratické čelo mezi kouty.
Když se vítr umoudřil, dalo se i létat a tak nikdo nepřišel zkrátka. Hladové žaludky přítomných modelářů byly syceny guláškem s pikantní cibulí a čerstvým chlebíkem, tedy pohoštěním přímo luxusním.
Sečteno, podtrženo, zanalyzováno, vyhodnoceno, byla to naprosto prímová akce. Tedy za rok se v Hříběcí znovu setkáme, určitě to bude opět fajn.

Modelářský Silvestr v Havlíčkově Brodě

16. února 2009 v 20:09
Omlouvám se, za zpoždění, ale technické potíže byly i na mé straně. Takže promiňte, se zpožděním, ale přece jsou tu fotky z modelářského Silvestra.

Článek:

Modelářský silvestr v Havlíčkově Brodě

Stejně jako v minulých letech, také letos vyrazila reprezentativní dvojka světelských modelářů - Ondřej a BEP na tradiční silvestrovskou sešlost na letišti v Havlíčkově Brodě. Počasí bylo přímo pekelné, kosa a mrazivý vítr téměř jako v balšóm sajůzu, který ztopořil větrný rukáv do polohy horizontální, takže místo létání se všichni věnovali teoretické rozpravě v klubovně aeroklubu, kde se konzumovala různá jaterní tvrdidla typu rumu a krajně podezřelé záležitosti škodící zdraví, jako vánoční cukroví, chlebíčky, klobásy a utopenci.
Reprezentativní dvojka poté vykonala ještě zdvořilostní návštěvu na letišti LMK Jiřice, kde předala novoroční zdravici a posléze zmrzlá jako sobolí trus vyrazila vstříc dalším konzumním zážitkům ve svých domovech.
Tedy letu zdar i v roce 2009, budeme létat nízko, pomalu, v zatáčkách brzdit a houkat!


Modelářský Silvestr na letišti v Havlíčkově Brodě

27. srpna 2008 v 12:23
BEP coby zástupce našeho LMK přijal pozvání kamarádů z Havl. Brodu a spolu s Ondřejem vyrazil na jejich párty pořádanou v ranních hodinách v hangáru kolegů ultralajťáků. Počasí létání příliš nepřálo, vítr byl opravdu silný, nicméně přesto pár odvážlivců vrhlo své aparáty vstříc povětří. Karel Svoboda st. přinesl nádhernou polomaketu Farman postavenou podle RCR 11/2006. Ondra si zalétl své nové házedlo. Jako občerstvení se podávaly různé alkoholické přípravky, zejména grog, neb jak známo alkohol odbourává zábrany a zjemňuje pilotáž modelů J. Stylová byla obložená masová mísa servírovaná na kompozitovém křídle pyloňáku. Prostě bezva sraz, prima popovídání s přáteli. Za rok nás ze Světlé určitě přijede víc.
Zapsal abstinující Ondřejův šofér BEP.

Z leteckého deníčku BEP

27. srpna 2008 v 12:22
Středa 7. 3. 2007
Jedeme s Píďou pojistit na LAA naše padáky a krosny a cestu si protahujeme za kamarádem Gringem až na Ranou. Modré nebe a mírné závany větru říkají, že by bylo záhodno jít do vzduchu. Bleskově tedy s Píďou a Verčou "vybíháme" za mohutného funění na kopec, kde již čekají další letuchtiví padáčkáři. Rychle tedy rozbalit křídla a hurá do vzduchu. Svahovačka nefunguje, na to dnes nefouká a stoupáčky jsou slabé a úzké, že je nelze ani otočit. Je z toho tedy takový delší sletík zakončený nikoliv přistáním na tradičním motokrosu, ale přímo u Gringova nového domku pod kopcem. Jo, to je paráda, když se dá přistávat rovnou před vlastní barák. Rychle sbalit padáky, podrbat kolem pobíhajícího Billouše a znovu na kopec! Verča tentokrát relaxuje a dohlíží na jejich nový přírůstek do rodiny, budoucího nadějného padáčkáře Míšu, který letové počasí s klidem ignoruje a spí nerušeně v kočáře. Jarda peče kuřátko a tak šlapeme s Píďou sami. Startuju tentokrát první, po startu sice chytám termický závan, který mě o pár metrů zvedne, ale to je vše, Tak pomalu letím za Gringem, který už u baráčku pobíhá s foťákem, aby naše přistání zvěčnil. Sedám rovnou u něj a společně koukáme na Píďu, jak se pokouší točit poslední 360 poměrně nízko nad zemí. Finále trochu nevychází, škrtá si pěňákem o zem, ale dobíhá to po nohách. Jo, legrace občas musí bejt. Kuřátko je upečené, padáky sbalené a my v klidu relaxujeme na zahrádce, dlabeme a koukáme na ostatní, jak se marně snaží udržet v luftě a poté přistávají u Skleníku. Prostě, jeden ze skvělých dnů, které je třeba si užít.
Pátek 9. 3. 2007
Hlášený mírný severozápadní vítr do 4 m/s říká, že dneska by to šlo. Balím tedy Jambu, vysílač a šup na letiště. Po vztyčení rukávu vidím, že to je slabý metřík, dva a tak vrhám Jambu do luftu. Báječných 20 minut polétání otvírá mou modelářskou letovou sezónu 2007. Bleskově posílám "dobře" míněnou sms samotnému ministrovi, který tyto radostné chvíle tráví pilnou prací pro svého zaměstnavatele a tvoří hodnoty. Po zaslané informaci, že vzduch je jak olej a báječně se létá dostávám nezaslouženou odpověď, že prý jsem prudič, Takhle člověk dopadne, když myslí na druhé :).
Neděle 11. 3. 2007
Sluníčko, modrá obloha a totální bezvětří mě před osmou ranní vyhání z pelechu sbalit model a vyrazit na letiště. Tráva je ještě pokrytá jinovatkou když vrhám Jambu do vzduchu. Dvakrát deset minut poletování kolem hlavy je opravdu příjemným začátkem dne. A sms pracujícímu ministrovi, aby se mnou sdílel tyto okamžiky radosti náladu ještě zvedá.
Volá Bulhar, že půjdem odpoledne lítat. Tak mu musím zajet ke Karlovi pro spravenou vrtuli. Chystám stroj, měním benzínový filtr za nový a skládám to celé do přepravních tašek, sundávám vario z volný sedačky a měním baterky v motorové helmě. Po obědě razíme, kluci chtějí vyzkoušet tříkolku po úpravě motoru a snad se to moc nerozfouká, abych mohl jít i já na krosně. No nakonec se to potvora rozfoukalo. Dobrý tak na pocvičení a tak se střídáme na staré Poxlici. Kluci přiváží tříkolku a co čert nechtěl, jak to s ní Bulhar za vozem šněruje ze strany na stranu, dává mu sbohem levé kolečko. Kolem druhý si to po větru přimaže Karel a při tom rozfoukaném variáblu předvádí efektní přistání na nohy a hubu včetně benzínové spršky z odvzdušňovací hadičky. Ještě že je pro tyto humorné okamžiky po ruce kamera.
Mezitím, co se střídáme na Pixle a vodíme křídlo nad hlavou, kluci jedou navařit kolečko na tříkolu, což se jim úspěšně daří a za chvíli vrčí po ploše zpět. Ještě trochu poladit motor a bude to OK. Bohužel ani do čtyřech nepřestalo foukat a já už nemám čas čekat o chvíli dýl a musím dom. Večer volám Bulhara, abych se dozvěděl, že to docela lehlo a bylo to lítatelné. No, někdy příště, úterý vypadá taky nadějně. To by v tom byl čert, aby to nevyšlo a já si zas motorově nezalítal.
 
 

Reklama